Že to, co konzumujeme, přímo ovlivňuje naše zdraví, je jasná věc. Matka příroda nás obdarovala řadou různých rostlin a živočišných druhů, které je možné jíst a jsou pro nás prospěšné. Až se zdá, že u výživy – pokud jsou právě léta hojnosti, a to v našich zeměpisných šířkách jsou – nemůže vzniknout žádný problém. Kdybychom ale nezřízeně jedli všechno, co je nějakým způsobem zdravé, dopadli bychom jako pejsek s kočičkou od Josefa Čapka, když vařili svůj stokrát dobrý dort. Nemírná konzumace proteinů vede ke dně, nestřídmost v sacharidech k diabetu, jednoduché cukry podle nejnovějších výzkumů překvapivě souvisí se zvýšenou hladinou “zlého” cholesterolu, předávkování vitamíny může přivodit otravu a nadměrné množství stopových prvků je škodlivé. Závažné zdravotní problémy si člověk může přivodit i přehnaným pitím vody.
Méně je někdy více
Pro zdravé stravování je “jak moc” a “jak často” minimálně stejně důležité jako “co”. Četnost a množství může být v průběhu dne různě rozloženo podle preferencí a energetických potřeb každého jednotlivého strávníka. Někomu stačí jedno pořádné jídlo denně; správnost tohoto způsobu podporují argumenty z minulosti. Tehdy lidé v zemědělství celý den tvrdě pracovali, aby využili světla a tepla, a nemohli se nechat zdržovat jídlem, takže se dosyta najedli až večer. Někdo jiný zase preferuje tzv. přerušovaný půst,. To se buď každý den vydrží nejíst cca 16 hodin, nebo se na jeden až dva dny naordinuje kompletní půst. Asi nejčastější stravovací standard, na nějž si děti zvykají už od mateřské školky, představuje pět jídel denně, přičemž dvě prostřední svačinky jsou výrazně menší než tři hlavní jídla.
Ať už si kdokoliv zvolí jakoukoliv variantu, nejdůležitější je, aby přijatý počet kalorií nepřekračoval výdej a nedošlo tak k přejídání. To je totiž nejčastějším problémem současného člověka, jehož sedavé zaměstnání a absence pohybu spotřebovává daleko méně kalorií, než na kterých si rád pochutnává. Dá se říci, že nouzovým řešením při snaze o zlepšení výživy je zmenšit na polovinu všechno, co jíme, pokud tedy to, co nás trápí, není výrazná podváha. “Jez do polosyta, pij do polopita” je jednoduchá rada k nezaplacení, kterou lze doplnit doporučením “a nejez hned, jakmile jen trochu pocítíš hlad”. Zpočátku je to trochu nepříjemné, ale brzy se člověk cítí mnohem lépe.
Nejíst mezi jídly
Překvapivě to, co nejvíc brání střídmosti a zdravému stravování, je domácí vyvařování. Kamenem úrazu není kvalita pokrmů, ale jejich množství. Málokdy se podaří uvařit přesně na příslušný počet porcí a málokdo odolá si nepřidat, když jídlo voní a kuchařka je šťastná, jak všem chutná. Oproti tomu v jakékoli restauraci je zákazníkovi přinesena předepsaná gramáž, Tomu, kdo má problém s umírněností ve stravování, se doporučuje nemít doma vůbec žádné zásoby. Je-li doma něco k jídlu, hodně lidí jím zahání dlouhou chvíli nebo oddaluje nějaké pracovní povinnosti.
Přesně odměřené dávky
Jaká je eventualita k ledničce a spíži plné jídla? Může to být třeba krabičková dieta, jež zajistí, že se přes váš práh dostane právě tolik kalorií, kolik jich potřebujete. Specialisté, kteří jídla k tomuto typu stravování připravují, dovedou zohlednit váš zdravotní stav, alergie a potřeby ohledně hmotnosti – dokáží vám pomoci zhubnout nebo naopak svalovou hmotu přibrat a v obou případech kýžený stav udržet. Budete překvapeni, jak výrazně se váš den bez starosti o jídlo prodlouží a jak moc vám bude omezený příjem chutnat.
Drželi jste někdy půst? Kolikrát denně jíte?
